Linux v síti na notebooku i386/4Mb RAM.
www.penguin.cz 02.01.2001 13:41:09 Autor: vanous
Starým třiosmšestkám již opravdu odzvonilo a jejich využití je dnes více méně na malé routery, prinservery a podobně.
Pokud se nám však do rukou dostane starý 386 notebook za levný peníz, je opravdu velká škoda jej nevyužít.
Já jej používám na čtení dokumentace při cestách vlakem a autobusem - není problém v konzoli pročítat Howto, manuálové stránky či různé konference stažené ve formátu mailbox. Hodí se také na psaní, stahování pošty a dalším věcem - to už je na každém, jak jej dovede využít. Nehodí se typicky k tomu, co si často představují uživatelé Windoze: v různých časopisech, knihách, konferencích a flamewar se dozvěděli, že ten skvělý linux běhá na staré třiosmšestce - a tu oni právě doma mají a tak ji použijí k tomu, aby zjistili, jaký tento systém doopravdy je. Já mám na to pro tyto lidi takovýto názor: je to stejné, jako bych jim na starou tři nebo čtyři-osmšestku nainstaloval Windoze a nastavil nenabíhání grafického rozhraní. A teď si zkoušejte, jaké ty Windoze vlastně jsou. Takovýto starý stroj se podle mne hodí právě do rukou člověka, který systému alespoň trochu rozumí a je schopen si jej nastavit tak, aby i na tomto starém železe podal maximální výkon.
Zprovozněním Linuxu na slabém stroji (typicky staré třiosmšestce), jsem se věnoval ve článcích Vytvoření vlastní distribuce I.
a Vytvoření vlastní distribuce II.
. U notebooku je však většinou nemožné vytáhnout harddisk, provést instalaci jinde na silnějším stroji a pak jej dát zpět. Přesto všem doporučuji připravit si kompletní systém, (který budou v notebooku chtít mít) na dostupném silném stroji, tam jej také odladit a otestovat, protože je to mnohem příjemnější, nežli se trápit a čekat dlouhé minuty.
Po zprovoznění základního systému pak po nahození sítě přes plip překopírujeme všechno, co potřebujeme.
Jako výchozí systém používám Smalllinux, dvoudisketovou distribuci, která je schopná běžet i na stroji s malou pamětí. Popis instalace je uveden v přiloženém readme.
Protože můj notebook nemá možnost použít síťovou kartu a já přesto chci komunikovat jinak, než-li jen po disketách, zvolil jsem plip - Paralel Line Internet Protokol. Ten umožňuje použití paralelního portu jako běžného síťového rozhraní a tím pádem použití libovolného programu, který komunikuje pomocí TCP/IP. Nevýhodou tohoto řešení je jednak to, že počítač, ke kterému se pomocí plipu připojujeme musí běžet na Linuxu a za další to, že použití paralelního portu je náročné na procesorový čas. Mimo to jsme samozřejmě přišli o možnost tisku v okamžiku připojení (nemáme-li tiskárnu na sériový port). Časem (bude-li více času) zkusím i slip. Ten by měl některé tyto nešvary odstranit, ale zatím nevím, co je výhodnější. Tedy - slip (Serial Line Internet Protocol) nepotřebuje na straně připojovaného serveru Linux - dal by se vyžít stroj např. s Win NT. Sériový port tolik nezatěžuje procesor, na druhou stranu je pomalejší. Toto řešení by ovšem vzhledem k tak slabému procesoru mohlo být přeci jen rychlejší. Mám například vyzkoušeno, že nemá vůbec smysl zapínat u ssh (scp) volbu -C - kompress, protože urychlení, které nastane přenášením menšího množství dat se vůbec neprojeví, jelikož doba ztracená kompresí je mnohem větší.
Co je nutné pro PLIP.
Potřebujeme mít nastavenu podporu plipu v jádře. Já používám v notebooku jádro 2.O.7 (je menší než jádra 2.2.x). Je nutné vědět to, že u jádro 2.2.x se poněkud změnil přístup k paralelnímu portu. U jádra 2.0.x musíme mít v jádře zapnuto
CONFIG_PLIP=y
Pak je možno plip použít jako kterékoliv jiné síťové rozhraní:
IP notebooku je 10.219.25.7
IP serveru je 10.219.25.21
plip1 je první paralení port
ifconfig plip1 10.219.25.7 pointopoint 10.219.25.21 up
Protože 2.0.x jádro nenahodí automaticky základní routování, musíme ještě provést:
route add 10.219.25.21 dev plip1
Samozřejmě, že na straně serveru je provést stejnou proceduru pouze s opačnými IP adresami. U jader 2.2.x je trochu jiný přístup k paralelnímu portu. V jádře je potřeba zapnout:
PARPORT=y
PARPORT_PC=y
PLIP=y
Já například dávám paralelní port (PARPORT) přímo do jádra a část specifickou pro PC (PARPORT_PC) mám modulární. Při použití paralelního portu pak spouštím toto:
insmod parport_pc io=0x378 irq=7
insmod plip
A pro nahození sítě
ifconfig plip0 10.219.25.21 pointopoint 10.219.25.7 up
Tímto jsou počítače spojeny jako dva body. V případě podrobnějšího návodu prosím čtěte PLIP Howto.
Máte-li potřebu, aby váš notebook byl připojen nejen dvoubodově k jednomu stroji, ale mohl používat okolní dostupnou síť, musíte nastavit ještě pár věcí.
Máte-li možnost mít na notebooku adresu jiné sítě, pak není problém - na serveru ke kterému je linux připojen prostě proroutujete tyto sítě klasickým způsobem. Horší je ale situace, kdy musíte použít IP adresu ve stejné síti. Tu totiž nenaroutujete a musíte použít fígl zvaný proxyarp. Zajistí nám vyexportování jedné IP adresy přes druhou tak, že druhá IP odpovídá na všechny požadavky (nebo vracející se pakety) za první IP a pak pakety prostě předá první IP adrese. Na serveru bude probíhat předávání paketů, takže jej musíme mít zapnuto v kernelu
IP_FORWARD=y
a za provozu musíme jádru říct, že pakety opravdu předáváme.
echo "1" > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward
a nahodit proxyarp
arp -Ds 10.219.25.7 eth0 pub
Tím došlo k úplnému a totálnímu připojení nebooku k síti a je jen na nás, jak toho využijeme.
[zpět]
[Přidat komentář] Tištěno ze serveru www.penguin.cz.